K oslavám Štědrého dne a konce roku patří půlnoční výbuchy, rachejtle, ohňostroje... A jak na to reagují naši čtyřnozí miláčci?

Světelné a akustické efekty mohou vyvolat neklid, podráždění, nezvyklé chování.

Zvířata se tak náhle ocitnou v neznámém prostředí a je-li to poprvé v životě a jsou-li tito jedinci nervově labilní nebo na hluk nejsou předchozím výcvikem připraveni, reagují různě. Chovají se bázlivě, hlasitě štěkají, úzkostlivě naříkají, vystrašený výraz je doplněn tikem očí, slintáním, svalovým třesem a panikou z neznáma. Někteří jedinci jsou hyperaktivní, neklidně pobíhají a utíkají, sledujeme častější močení a kálení i na místech, kde potřebu obvykle nedělají. Reakce mohou být i agresivní .

Nervové podráždění se stupňuje až v křeče a záchvaty. V takovém případě je třeba zvíře umístit na klidné, teplé místo, zamezit případnému útěku, slovně a dotekem ho uklidnit a kontaktovat vet. lékaře. Tekutiny podávat jen při plném vědomí.

Stav silného neklidu vystřídá apatie, nezájem, nechutenství a vyčerpání. Důsledkem může být i celoživotní nepříjemná zkušenost, kdy zvíře nepřiměřeně reaguje na běžné jevy, jako výkřik, zvonek, zatroubení...

Jak těmto nepříjemným stavům předcházet?

• Úzkostlivé zvíře nenechávat samotné bez dozoru, nejlepší je osobní kontakt s majitelem

• snažit se jej izolovat od rušivých jevů ( zavřená okna, zatažené závěsy)

• preventivně podat zklidňující léky. Zde je třeba se poradit s veterinárním lékařem.

Ani zvířata, kterým zábavní pyrotechnika nevadí, v inkriminovanou dobu nepouštět ven, protože i relativně bezpečný dělobuch může vašemu psovi poranit zrak, popálit ho nebo tlakově akustickou vlnou poškodit sluch.

Přeji klidné a pohodou naplněné svátky.

Podzim je zde a náhlé změny počasí k tomuto ročnímu období patří. Klesající teploty, ranní mlhy, déšť, vítr, zkracující se den a tím narušení světelného biorytmu, to vše se negativně projevuje i u zvířat. Je zaznamenáván zvýšený výskyt onemocnění dýchacího systému a opětovně se zhoršují mnohé chronické problémy pohybového aparátu. Onemocnět mohou nejen psi, kočky, koně ale i exotičtí ptáci chovaní ve venkovních voliérách ( hlavně tehdy, nejsou-li dostatečně aklimatizováni). Nemoc se projevuje zejména kýcháním, frkáním, výtokem z nosu, kašláním, a dušností- ztížené dýchání s otevřenou mordou či zobákem. U savců je vdech a výdech viditelný pohyb hrudníku a břišní stěny. U ptáků díky jinému uspořádání plic a vzdušných vaků nejsou tak patrné pohyby hrudníku. U nemocného opeřence s postižením dolních cest dýchacích pozorujeme namáhavější kyvadlový pohyb ocasu a načepýřené peří.

Šíření nemoci, mluvíme-li o kombinované virově-bakteriální infekci, se děje kapénkovou nákazou, přímým kontaktem nemocného a zdravého jedince, ale také nepřímo kontaminovaným šatstvem, obuví a chovatelskými pomůckami. Infekční jsou sekrety spojivkové, nosní .....ale i trus a moč.

Náchylnější jsou zejména mláďata, jedinci konstitučně slabší, málo osrstěná plemena, zvířata stářím a nemocí oslabená. Negativně se spolupodílí i nedostatečná a kvalitativně nevyvážená strava, špatné zoohygienické podmínky, stresující faktory a vysoká koncentrace zvířat na malém prostoru.

Terapie je symptomatická, spočívá v tlumení klinických projevů nemoci, podávání protizánětlivých a podpůrných preparátů, vitamínů, ale i antibiotik.

Nedílnou součástí je omezení nadměrné fyzické aktivity, vyloučení dalšího pobytu v infekčním prostředí. Lze připomenout, že tak jako existují u koní přikrývky a deky, aby je chránily proti nepříznivým povětrnostním podmínkám, tak i pro psy existuje široká škála oblečků a pláštěnek v různých velikostech z rozličných materiálů - móda se uplatňuje i zde. 

Častým zdravotním problémem v letních měsících jsou poranění kůže a sliznic způsobená cizími tělesy rostlinného původu – klásky a osiny ječmene myšího nebo semínka a pluchy ovsínku. Ty usychají, lámou se a ulpívají v srsti zvířat. Tvarem připomínají šipku, která je na konci opatřena háčky umožňující pohyb jen směrem dopředu. Nejvíce jsou postižena plemena psů s dlouhou a hustou srstí a jedinci s neošetřenou a zplstnatělou srstí.

Mechanismus poranění bývá proniknutím osiny- šipky pod kůži, nejčastěji na končetinách mezi prsty. Pes náhle kulhá, líže si postižené místo, které je zarudlé, oteklé, bolestivé s výtokem hnisu. V lepší případě podkožní absces praskne a hnisem je vyplaveno i cizí těleso. V horším přídadě cizí těleso v podkoží cestuje na jiné místo. Chirurgickým ošetřením rány a případnou drenáží se předchází dalším komplikacím. Zapíchnuté osiny se také nacházejí v podpaží, na spodině břicha a krku, v krajině perinea …

Při průniku cizího tělesa do zevního zvukovodu je zvíře neklidné a třepe hlavou. Při běžné prohlídce nemusí chovatel v uchu nic vidět a přitom hrozí bolestivý zánět zevního zvukovodu s protržením bubínku a průnikem infekce do středního ucha. Veterinární lékař vyšetří zvukovod speciálním otoskopem do hloubky, těleso odstraní a následně celé ucho vyšistí a ošetří.

Zvláště nebezpečné je zapíchnutí cizího tělesa pod víčko oka, kde způsobí zánět spojivkového vaku nebo i poranění rohovky. Klinicky se projevuje světloplachostí, třením oteklých víček, hlenohnisavým výtokem z oční štěrbiny, při perforaci rohovky hrozí až oslepnutí.

Možnost prevence poranění :

• po návratu z přírody zvířeti prohlédnout srst

• pravidelným pročesáváním a stříháním ji udržovat čistou a vzdušnou

• během letní sezóny věnovat zvýšenou pozornost ušním boltcům a meziprstí

• na procházce se raději vyhnout neposekaným travním porostům.

V letním období zaznamenáváme zvýšený výskyt onemocnění kůže.

V důsledku vysokých teplot dochází ke zvýšené koncentraci bakteriálních patogenů v prostředí a přemnožení hmyzu ( komárů, vos, muchniček..). Organismus zvířete je více zatížen pylovými alergeny rostlin a v neposlední řadě zhoršenými hygienyckými podmínkami při cestování a koupání v přírodních vodách s neznámým stupněm znečištění řas a sínic.

Typickým onemocněním je akutnímokvavá dermatitida-hot spots. Vzniká náhle, po poranění, poštípáním hmyzem, škrábnutím, zapařením po koupání. Zvíře si postižené místo intenzivně škrábe, kouše, drhne a v důsledku tohoto sebezraňovaní vzniká zarudlé a oteklé ložisko bez srsti, připomínající opařeninu, silně svědivé a zapáchající.

Nejčastěji jsou postižena bedra, okolí ocasu a líce pod ušima u jedinců s dlouhou, hustou a nevyčesanou srstí, která omezuje ventilaci.

První pomoc od majitele je ostříhání okolní srsti, opláchnutí jemným desinfekčním rozktokem a přikládání chladivých obkladů.

Není-li kožní onemocnění včas podchyceno, mohou do postižených míst mouchy naklást vajíčka a vylíhlé larvy se provrtávají do hlubších vrstev = myiasis. Zde už je narušen celkový zdravotní stav, hrozí sepse organismu a v obou případech je nutná odborná veterinární asistence.

Poštípání hmyzem u citlivých jedinců může vyvolat kožní zánětlivou reakci- kopřivku, projevující se otokem, zarudnutím a zježenou srstí. Je-li v oblastí pysků, nosu, mordy může ohrozit i dýchání. Před návštěvou veterinárního lékaře je dobré přikládat studené obklady.

Zimní počasí, mrznoucí déšť, sníh a teploty hluboko pod bodem mrazu přináší mnohé zdravotní problémy.

Je-li zvíře dlouhodobě vystaveno působením nízkých teplot, může docházet k prochladnutí až k omrznutí zejména okrajových částí těla. Postižená kůže je studená, bledá a necitlivá. První pomoc spočívá v rozmrazení a obnovení průtoku a zásobení krví postižených partií těla. Zvíře umístíme do tepla a omrzlé tkáně ponoříme na 20 minut do vody teplé asi 40°C. Jemnou masáž a důkladné vysušení zakončíme vetřením teplé vazelíny nebo ochranné masti.

Kůže a srst na spodině těla, zejména tlapek, dochází do styku se solemi a chemikáliemi používaných na ošetření chodníku. Pokožka je zánětlivá, červená a zduřelá, drápy se mohou drolit.  Doporučuji před vycházkou do prstů tlapek vetřít ochranný krém, který impregnuje pokožku. Po návratu ihned opláchneme a znovu natřeme mastí.

Pohyb na ledě a zmrzlém sněhu se pro mnohé psy, zejména s přerostlými drápy, stává nejistý a připomíná bruslení. Důsledkem pak může být podvrtnutí, poškození kloubních vazů i zlomeniny.

Nemocem z prochladnutí, jako jsou respiratorní a urologické problémy či onemocnění kloubů, lze účinně předcházet nošením oblečků, pláštěnek, svetrů a overalů. Ty omezí ušpinění a urousání srsti, ale hlavně zabrání promoknutí a prochladnutí zvířete, a to zejména u jedinců chovaných v pokojové teplotě, s krátkou srstí a u mláďat.

SILVESTR  A  ZVÍŘATA 

Rok s rokem se minul a oslavy konce letošního roku jsou zde.  A tak odpovědní chovatelé zvířat mají o starost víc. Reakce zvířat na vizuální a akustické efekty může být velmi rozdílná, někdy těžko předvídatelná, závisí na nervovém typu zvířete, jeho stáří a zkušenostech z výcviku, např. u loveckých a služebních plemen. Vystresovaná zvířata jsou neklidná, vystrašená, bázlivá, hledají přítomnost lidí, jindy zalézají do temných koutů, mnohdy nereagují na povely a utíkají. Apatii může vystřídat agresivita a výjimkou nemusí být napadení člověka.

Pejskovi nic neřekne rozzářená obloha ohňostrojem a tak ho raději necháme doma. Osobní kontakt někoho blízkého z rodiny a vlídné slovo dokáže své. Labilnějším zvířatům můžeme pomoci přípravky se zklidňujícím účinkem, zde je třeba zdůraznit, že jedinec je po aplikaci ospalejší, sníží se svalová aktivita, případně i teplota a jeli ustájen venku v chladném prostředí, pozor na podchlazení. Při volbě těchto preparátů je vhodné se poradit s veterinárním lékařem.

Ani zvířata, kterým zábavná pyrotechnika nevadí, v inkriminovanou dobu kolem půlnoci nepouštíme ven, protože i relativně bezpečný dělobuch může vašemu psovi poranit zrak, popálit ho či tlakově akustickou vlnou poškodit sluch.

Důležitým předpokladem pevného zdraví je pravidelné celoživotní očkování proti infekčním chorobám, pravidelné odčervení zvířat proti vnitřním parazitům 2 – 3 x ročně ( u mláďat častěji ) a aplikace přípravků proti zevním parazitům ( blecha, veš, klíště, srdeční a podkožní červi- dirofilarióza ). To v době častějšího cestování a styku se zahraničím nabývá na významu.

Součástí vakcinace je u nás klinické vyšetření aktuálního zdravotního stavu zvířete a jako benefit nabízíme PROGRAM PREVENCE ZDRAVÍ, který je do šesti měsíců po očkování zdarma. Pozvánka na vyšetření obsahuje :

vyšetření TRIAS- teplota, dech, puls

auskultace srdce, plic a trávícího traktu

adspekce očí, uší, srsti, posouzení motility

zhodnocení stavu dutiny ústní

kontrola výživného stavu a dietetická doporučení

vyšetření moči.

Cílem preventivní prohlídky je včasný záchyt, diagnostika a následná léčba zdravotních problémů, které by mohly zůstat neodhaleny.

Dále nabízíme biochemické vyšetření krve a moči na počkání, vyšetření pomáhá odhalit správnou funkci vnitřních orgánů a počínající poruchy zdravotního stavu.

Digitální rentgen nám umožňuje kvalitněji posoudit onemocnění pohybového aparátu, včetně růstových poruch u velkých psů a tak předejít pohybovým omezením na stáří.

Chirurgie = prevence ? Ano. Kastrace je účinná prevence některých onemocnění- zánět dělohy, nádory mléčné žlázy, cukrovka, pseudolaktace, hypertofie prostaty u samců a nežádoucí chování ( toulání, teritoriální značkování, agresivita ).

Prevence je vždy lepší a levnější než terapie a může prodloužit a zkvalitnit život vašeho zvířete.

Jaro je zde a každá procházka přírodou může být spojena se záchytem klíšťat, která jsou vektory řady nebezpečných a špatně léčitelných onemocnění L. Boreliózy, Babeziózy, Erlichiózy ….

V našich podmínkách je klíště typický sezónní parazit, nejaktivnější v dubnu až červnu, suché léto jim nesvědčí a pak další maximum výskytu je ve vlhkém podzimu. Nachází se v listnatých lesích, křovinách, v trávě městských parků, do 1 metru nad zemí (potřebují přízemní vlhkost), tedy v místě pohybu našeho zvířete. Po přichycení na těle si vybírají místa méně osrstěná s jemnou pokožkou- mezinoží, spodina břicha, uší, oční víčka.

Jak se tedy chránit? Ihned po vycházce vyčesat srst a prohlédnout kůži zvířete, přisáté klíště vytáhnout co nejdříve speciálními kleštičkami a místo desinfikovat např. Jodisolem. S klíštětem vždy zacházet jako s potenciálně infikovaným, pozor na oděrky na rukou, proto raději v rukavicích. Klíště se likviduje desinfekčním roztokem nebo spálením. Čerstvé, nezaschlé klíště lze vyšetřit originálním testem, zda je infikované L. Boreliózou, v naší ordinaci na počkání.

Součástí ochrany je nejdůležitější prevence. Notoricky známé jsou antipar. šampóny, spreje, spot- ony ( kapky za krk) a obojky. Každý pejskař má s nimi nějakou zkušenost. Někteří nedají dopustit na svůj oblíbený preparát a vyzdvihují jeho účinnost i nad dobu garantovanou výrobcem, a to je dobře. Některým však nefunguje uspokojivě žádný nebo jsou hlášeny rezistence. Zde mohu nabídnout nová průlomová antiparazitika, která jsou obrovským skokem v ochraně před klíšťaty a blechami. Jsou to antiparazitika podávaná v ochucených žvýkacích tabletách na lačno nebo s krmivem. Vyzdvihl bych účinnost nové molekuly, na které není zatím žádná rezistence, působí už dvě hodiny po aplikacis délkou působení 1 až 3 měsíce. Bezpečnost preparátu je vysoká, mohou jej dostat březí a laktující feny, mláďata od dvou měsíců stáří, ani pětinásobné předávkování nezpůsobí zdrav. problémy. Preparát je pro vnitřní použití, a proto nijak nezatěžuje vaši domácnost a život. prostředí, nepříjdou s ním do kontaktu dotykem členové rodiny a koupáním zvířete se nesnižuje jeho efekt.

Takže každý si může vybrat.

 Před tuto otázku je postaven dříve nebo později každý majitel psa nebo kočky.

Důvody pro kastraci jsou v podstatě dva:

1. kontrola reprodukce - aby se nerodila nechtěná zvířata

2. kastrace jako účinná prevence některých chorob ( hnisavý zánět dělohy, nádory mléčné žlázy, cukrovka, pseudolaktace, hypertrofie prostaty u samců ) a nežádoucího chování – toulání, teritoriální značkování močí, projevy samčí dominance a agresivity...

V jakém stáří kastraci provádět ?

Doporučuji respektovat přírodu a kastrovat po dosažení pohlavní zralosti, tj. po ukončení prvního hárání či mrouskání. Kočku ve stáří 6-8 měsíců, fenku 7-10 měsíců dle plemenné příslušnosti.

Kastrace je chirurgický výkon, kdy se odstraňují vaječníky, vejcovody, případně děloha u samic a varlata u samců. Po předoperačním vyšetření se pacient uvede do celkové anestezie a operace se provádí na sterilním operačním sále. Délka zákroku závisí na druhu zvířete a zvolené operační technice, půl až jeden a půl hodiny. Kastrace provedená na dobře vybaveném odborném pracovišti, správnou chirurgickou technikou, je bezpečná. Pooperační péči provádí chovatel dle pokynů veterinárního lékaře, je třeba zvíře pohlídat, aby si nelízalo jizvu a omezit fyzickou aktivitu, stehy se vytahují dvanáctý den.

Není pravda, že každá kočka či pes po kastraci ztloustne, záleží na majiteli, zda bude svého miláčka překrmovat a není pravda, že fenka musí mít alespoň jedenkrát za život štěňata.

S oblibou malých zvířat stále častěji operujeme také fretky, králíky, morčata.

Závěrem je třeba říci, kastrace přináší zvířatům řadu pozitiv, viz. výše a operací můžete svým miláčkům prodloužit život.

Vánoční nadílka zvířátkům .

Hoj, ty štědrý večeře, ty tajemný svátku !

cože komu dobrého neseš na památku ?

Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce;

kohoutovi česneku, hrachu jeho družce........

Už v lidové moudrosti se opěvovaly vánoce coby svátky míru, klidu , pohody a hojnosti. Správný hospodář nikdy nezapomněl na vše živé na dvoře a ve stáji, co obstarávalo jeho denní obživu, neboť podle zvyků a pranostik by nový rok nemusel dopadnout dobře. V dnešní době se z vánoc pomalu vytrácí ta kouzelná doba zvyků a pověr a upínáme se více ke všemu materiálnímu. Je známo, že pán všeho tvorstva, byť intelektuálně nejvýše, si v této době dopřává více než je zdrávo. A když hoduje pán, rád dopřeje i svým zvířecím kamarádům. Ale mnohdy tím může nechtěně uškodit.

Nejlépe prospějeme svým mazlíčkům tím, že budeme i nadále dodržovat běžný denní režim dle jejich návyku. Budeme pravidelně venčit, podávat potravu , na kterou jsou zvyklí po celý rok s dostatkem vody. Přemíra cukrů, přepalovaných tuků, koření a majonézy mohou našemu pejskovi či kočičce pořádně narušit trávení a náprava nemusí být snadná. Zažívací problémy se projevují zvracením, slinotokem, průjmy. Nesmíme zapomínat, že pes má také žlučník a nebo může onemocnět cukrovkou . Dodržování diety nesmí být přerušeno ani o vánocích u psů trpících alergií na krmivo, vždyť jen malý prohřešek ve formě chlebíčku či vanilkového rohlíčku může narušit dlouhodobou úspěšnou terapii.

Vánoční koleda pro zvířata by měla obsahovat pamlsky pro ně určené ( žvýkací kostičky, tyčinky ,psí čokolády, suchary...).

A abych nezapomněl, pejskové a kočky, které jsou zvyklí celou zimu být ve venkovním prostředí, naše byť dobrá vůle jim o vánocích dopřát teplo domova, kdy je vezmeme na 1-2 noci do vytopených bytů ,jim může narušit termoregulaci a další noci strávené venku pro ně nebudou příjemné.

Přeji vám prožití vánočních svátků v klidu, míru společně se svými zvířecími kamarády.

MVDr. Pavel Stehlík. Vánoční nadílka zvířátkům

Prodej u nás na recepci pro vaše miláčky :

(možné si objednat telefonem nebo e-mailem)

COM_CONTENT_FEED_READMORE

 ZDRAVÝ PACIENT- SPOKOJENÝ KLIENT

COM_CONTENT_FEED_READMORE

S nastupující zimou, chladným a mrazivým počasím, deštěm a sněhem bývá zaznamenán zvýšený výskyt specifických onemocnění- typických pro toto roční období.

COM_CONTENT_FEED_READMORE

PODZIM - ZIMA

nabízíme aktivní imunizaci psů proti tzv. PSINCOVÉMU KAŚLI ( onemocnění dýchacích cest projevující se kýcháním, frkáním, dávivým kašlem, zrychleným dechem...)

COM_CONTENT_FEED_READMORE